22summits – Hora dvacátá první. Naše první.

18.4.2015 jsme ve tři hodiny odpoledne stáli na jejím vrcholku a bylo nám báječně. Datum jsme měli stanovený několik týdnů dopředu, a tak jsme se rozhodli vyrazit na vrcholek za každého počasí. Vybíhali jsme z Pece pod Sněžkou, kde jsme měli zaparkované auto a kam jsme se po zdolání vrcholku zase vrátili. Po příjezdu na parkoviště nás překvapil déšť se sněhem a silný vítr. Vůbec se nám nechtělo vylézt z vyhřátého auta. Nakonec touha po vrcholku přemohla nepřízeň počasí a během krátké chvilky vybíháme lesní cestou k vrcholku. Moc jsme toho společně naběhaného neměli, byl jsem zvědavý, jak nám to společně půjde.
Po prvních asi 500 metrech jsme se rozdělili. Od teď to bylo na každém z nás. Během cesty jsme na sebe dvakrát čekali, abychom na vrcholek doběhli společně. Z Pece pod Sněžkou až na hranici 1603m/n.m. dobíháme za necelou hodinu a půl. Dvě třetiny cesty byla mlha a krásné ticho občas narušila lanovka, která vozila turisty tam a zpět.

Nikdy předtím jsem na Sněžce nebyl a byl jsem tak rád, že jsem poprvé tady, že mi ani nevadilo, že bylo vidět jen na pár metrů před sebe. Po krátké přestávce jsme se vydali na cestu dolů. Nohy kmitali jako zběsilé a po asi hodině jsme zpět na parkovišti v Peci. Na pojmenování místa – město duchů – jsme se shodli všichni. Marně jsme hledali místo, kde by se dalo přespat do druhého dne. Nakonec jsme přejeli autem do míst, kde se da na Sněžku vyjít z polské strany. Jediné místo, kde bylo otevřeno a příjemně, byla chata hned za hranicemi s Polskem. Připadal jsem si jako v pohádce. Druhý den jsme se vrátili zpět do hlavního města.

Jak je z fotografií vidět, nejsme úplně výkladní skříní běžeckého obchodu. Každý běžel v tom, co měl doma a na co byl zvyklí. Já osobně mám na běhání moc rád to, že stačí mít pořádně boty a zbytek už se dá případně improvizovat. Já osobně používám boty od firmy Patagonia, které jsem dostal letos k vánocům. Už jsem na nich naběhal přes tři tisíce kilometrů a jsou pořád jako nové. Výběh na Sněžku nepatřil k těm nejtěžším běhům, co jsem kdy běžel, ale i tak jsem boty řádně otestoval. Od určité doby mám rád boty s co nejnižší podrážkou. Když je teplo, chodím a běhám bosky nebo v sandálech, které dělí od země jen asi 4mm.

Proč vůbec běhat a proč vrcholy? Vnímám to jako proces, kterým si chci projít. Cesta pouští, dalo by se říct. Uvědomil jsem si, že mám ve svojí hlavě spoustu bloků a strachů, které bych chtěl vyřešit. Chtěl bych dokázat svoje nabyté zkušenosti a moudrost předávat dál. Když bych přirovnal naší první horu k již zmiňovaným tarotům, byla by to karta Blázen. Myslím, že je to dobrý příměr na začátek. Každý moudrý člověk (i pracující na tom) je tak trochu blázen. Budeme pokračovat dále a pokusíme Vám tajemství předat, nebo Vás třeba jen trochu inspirovat. Kdybyste se chtěli na některý z vrcholků přidat, budeme rádi.

Jako další tři vrcholky máme naplánovány Rysy 2499m/n.m., Gerlachovský štít 2655 m/n.m. a Triglav 2864 m/n.m. To vše během následujících dvou měsíců. Mezi výběhy na nejvyšší vrcholky nezahálíme. S Honzou jsme běželi Šárecký Ultra Trail a v srpnu nás všechny tři čeká Hostýnská osma, což je běh na osm vrcholků Hostýnských a Vizovických hor. Celkem 66 km. Moc děkujeme obchodu Namche, že nás podpořila a podporuje v tom, co děláme. Konkrétně oblečení firmy Patagonia za něž jsme moc rádi.

Jaro