Do Švýcarska přibalte lezečky: tipy na pohodové lezení
Až vám po úspěšném výstupu na Matterhorn, Weisshorn nebo Dom bude zbývat pár volných dní, hlavně nejezděte domů!
Ve Švýcarsku je obrovské množství lezeckých oblastí, kde si užijete zaslouženou a odjištěnou pohodu. Na skalky nad alpskými loukami s výhledem na zasněžené hory se vyplatí vyrazit i samostatně.
Nejlepší na lezení ve Švýcarsku je, že venkovní teplotu si vybíráte sami. Když je zima, chytáte paprsky na jižní stěně v údolí a při vedrech naopak utíkáte do studenějšího vzduchu vyšších oblastí. Některé mé oblíbené (pro teplé i studené dny) vám přiblížím v tomto dvoudílném výběru.
Medji
Perfektně situovaná vyhlášená oblast vysoko nad silnicí v údolí Zermattu. Na své si tu příjdou hlavně spáraři a těžiště obtížnosti se pohybuje kolem 6b+. Masiv zespoda vypadá jako dovezený kus Indian Creeku a pěkně se k němu po pěšině zapotíte. Odměnou je ale horský vzduch výšky 1400 m n. m. a pevná oranžová skála protkaná rovnými spárami.
Parkování: Několik neplacených plácků u vesnice St. Niklaus. GPS: 46°10’14.31″S 7°47’50.81″V
Průvodce: Schweiz Extreme West
Co nevynechat:
Hesch as Loch im Dach 6c, pěkný sokolík a poctivý dolez stěnou Unendliche Geschichte 7a, tři délky, rozehřívací 6a+, kout za 7a a nakonec ještě jedno 7a po vlastním Medji Original 6b, logická a nejstarší linie, první délka 6b, vrchní lehčí za 6a+
Codelago
Snad nejlépe situované sportovní lezení, co pamatuji. Masiv se vypíná nad tyrkysové jezero Devero a mini vesničku Crampiolo, v dálce svítí hory se zbytkem sněhu. Musíte sem od auta asi hodinu pěšky, ale procházka krajinou Hobitína stojí za to. Na lezce tu čeká mírně převislá stěna s horizontálními chyty, které připomínají lišty v Labáku. Cesty jsou sice vzdušné, ale nahusto zajištěné, a tak je to silně požitkářské. Nadmořská výška je 2000 m n. m., takže se dá lézt i na slunci. Oblast leží kousek za průsmykem Simplon a skály už jsou na italském území, tři kilometry od hranic se Švýcarskem.
Parkoviště po průjezdu strašidelným tmavým tunelem: 46°18’48.50″S 8°15’38.05″V
Průvodce: Schweiz Plaisir Sud
Cesty:
Aquilegia 6b, třicetimetrová krasavice s pozitivními chyty v mírně převislé skále Tracioria 6b+, komprimace předchozí cesty (menší chyty, větší převis) Juniperus Sabina 7a, to už není moc oddechová záležitost, 36 metrů, převislá
Premia
Skvělá pohraniční oblast na teplejší dny. Přestože kaňon leží ve výšce jen 800 m nad mořem, hlavní stěna je po velkou část dne ve stínu. Je to dobrá volba pro nástupové lenochy, dá se parkovat čumákem téměř u skály. Stačí večer zadat souřadnice do GPS, přijet do údolí, rozhodit stan na trávě pod nimi a ráno začít lézt. Pitný pramen je přímo pod skálou vpravo, minutu od auta. Materiál je pěkně zrnitý a připomíná žulu. Pod začátkem cest jsou i tabulky s obtížností, takže průvodce není potřeba, cesty mají do 30 metrů.
Parkoviště přímo v kaňonu: 46°15’51.01″S 8°20’23.74″V
Průvodce: Schweiz Plaisir Sud
Cesty:
Morgana 6a+, plotnové lezení po ostrých chytech, bouldřík v malém převisu Astro 6b+, poměrně výživná kombinace síly a techniky Non solo Balma 6a, ve vrchním sektoru Antenne, hrana s převískem se slušnou expozicí
Pokračování příště…
Komentáře