Himálaje, prašan, 16h autem a “dhal”…
Někdy to všechno vypadá na náhodu. Ležím si na pláži Goa v Indii, po dlouhé sezoně vodění v Jižních Alpách Nového Zélandu a najednou dostanu e-mail: Můžeš přijet vodit heliski do Himálaje? Pozítří? Tady je letenka…
Tak hups, změna plánu. Let do Delhi odkud mam letět do Kullu a pak autem do Manali. Počasí nám však nedopřálo v Kullu přistát tak zpět do Delhi. Špatné počasí však znamená čerstvý sníh a tak místo čekání na další den, hups do taxíku a 16h cesty na sever. Hrůza…
Co nas však přivítalo zahnalo všechny špatné zážitky. Nekonečný terén od 3000 do 5200m (výš už to ty vrtulníky nedaj), pohodlné sjezdy až po prudké žlaby, nové vrtulníky Squirrel B3, piloti ze Švýcarska – náš pilot byl ředitel Air Zermatt, Gerold Biner a všichni gajdi s UIAGM kvalifikací.
Lyžování v Himálaji vyjde dráž než známé destinace jako Kanada, Švédsko. Hlavním důvodem je, že od určité nadmořské výšky můžou do vrtulniku jen 3 klienti a jeden gajd. Na druhou stranu získáte pocit samoty obklopeni velikány Himálaji, vyjímečném sněhu a terénu, který jen tak nenajdete. Lajny s převýšením od 500m až do 1500m vás dostanou z alpského otevřeného terénu až mezi stromy.
Vyjímečným obohacením letošního heliski byl pár z Rakouska. Chris, 87 letý mladík a jeho pani, Britta, 77 let. Do Himálají jezdí pravidelně na heliski už 14 let, letos tam byli na celou sezonu. Doufame, že se tam priští rok zase vratí.
No a pokud mate sněhu dost, pujčíte si motorky Royal Enfield a vyražte za historií a kulturou a dáte si cestou tradiční místní jídlo Dhal Bhat.
Tak se ptejte, rezervujte u nás v CK Namche, sezona je od začátku února do konce března.
Hore zdar - Skol
Gabo Mazur
UIAGM mountain guide
Komentáře