RUBRIKA: Tipy na lezení
Markéta

Lehké vícedélky kousek za nosem

Vícedélky v Hohe Wandu nás lákaly už dlouho. Přestože je jakožto Moraváci máme skoro za nosem, dlouho jsme jim z nejrůznějších důvodů odolávali. Konečně ale o víkendu přišel jejich čas.

Jako první volíme sedmidélkovou cestu Postlgrat (250 metrů, 3). Pěkná a jednoduchá cesta je docela dobře zajištěna, ale těm, co si rádi cesty jistí sami, nabízí řadu možností vlastního dojištění. A protože Zdenda je zastáncem právě tohoto druhu lezení, navěsí na sebe smyce, vklíněnce a friendy a vyrazíme vzhůru.

Cesta je to vskutku velmi pěkná, neolezená a dobře značená. Jedinou nepříjemností je počasí. Občas nás zkropí lehký déšť. Hlavně, aby nepřišla bouřka nebo pořádný liják. To by se pohodová cesta rázem změnila. Na mokrém vápenci by to i v této lehké cestě příšerně klouzalo. Naštěstí se tato představa nenaplní. Před začátkem poslední délky dolézáme k jeskyni. Kousek nad ní se nachází řada těžších a dobře zajištěných cest, tak se tu ze zvědavosti trošku zdržíme. Cesta končí u kříže, kde už to turisticky žije. Nedaleko odtud je oblíbená a vyhledávaná vyhlídka Skywalk a tady už je skutečně narváno. Kromě turistů, horolezců a feratistů je tady i spousta padáčkářů. Paraglidisté startují přímo z náhorní plošiny.

Sestup dolů je otázkou půl hodiny. Jedná se však o nepříjemný sestup prudkými navlhlými lesními svahy a na závěr se sestupuje skalním žlabem.

Na parkovišti přemýšlíme, co dál. Je docela málo hodin, takže se rozhodujeme pro ještě jednu vícedélku – Wienersteig (200 m, 14 délek, 3). Přejíždíme pod Grosser Kanzel a kolem druhé hodiny odpolední znovu stoupáme ke skalám.

Tuto cestu už tak pozitivně nehodnotíme. Je velice špatně značená a několikrát se nám stane, že nalezeme do sousední cesty Fredsteig (5+). Lezecké úseky často střídají lesní pasáže. Ale pár pěkných lezeckých pasáží se tu určitě najde a dobře odjistit vlastním jištěním také jde. Štandy jsou vyborhákované.

Trošku nám z cesty kazí dojem opět se horšící počasí. První délku absolvujeme po vlhké skále. Pak už se počasí pomalu umoudřuje, a když dolézáme k vrcholovému kříži, krásně svítí sluníčko.

Sestup dolů vede po příjemné lesní cestě, která ústí přímo na parkovišti u penzionu Seiser Toni.

Na neděli máme připravenou hohewandskou klasiku doporučovanou všemi průvodci – Tirolersteig (320 m, 12 délek, 3+, varinaty 5-). Nástup na ni je tak půlhodinky od parkoviště pod vyhlídkou Skywalk. Cesta je velmi dobře značena, stačí si hlídat červené nebo modré puntíky (modré značí varianty). A stejně jako Postlgrat je dobře zajištěna, ale i v tomto případě Zdeněk zakládá pouze vlastní jištění. Cesta je pěkná, vyrovnaná, ale trochu oklouzaná. Ale to se vzhledem k její oblíbenosti dalo čekat. Jedinou černou kaňkou jsou vysekané stupy ve třetí délce. Toto místo by se dalo určitě oblézt, a to ať už zleva po trošku těžším hřebínku nebo zprava stupkáčem.

Sestup dolů vede stejnou cestou jako z Postlgratu.

Komentáře

?