RUBRIKA: Z našich akcí a kurzů ŠTÍTKY: Horolezčata
Laďka

Příměstský tábor červenec 2017

Rok se sešel s rokem a je tu opět. Kdo? Co? No přeci příměstský lezecký tábor nejen pro děti z kroužků HO Namche.

A jako v loňském roce, tak ani letos lezecky nezahálíme. Pondělí jsme trávili na venkovní lezecké stěně v areálu Gutovka ve Strašnicích. A moc nám to všem šlo a počasí nám přálo i přes mračna, která se kolem nás honila.

V úterý jsme potrénovali bouldering na takovém bouldrovém "hřibu" a pak jsme pokračovali do lanového centra. A protože sluníčko začalo nemilosrdně pálit, někteří z nás se na závěr lehce smočili ve Vltavě. Odměnou nám pak byla točená zmrzlina na závěr dnešního dne. O tom, že lezení všem šlo, už se nebudu rozepisovat, protože opravdu to všem pěkně lezlo a šplhalo. Tak uvidíme, jak nám to půjde na skalách.

Ve středu bylo opravdu horko! Jeli jsme lézt na takovou menší skalku nedaleko Prahy. Zapotili jsme se nejen díky sluníčku, ale i i některé cesty leckomu z nás daly zabrat. Zvláště těm, co byli na skalách poprvé. Ale třeba Kryštofovi a Sebastiánovi musel Honza (instruktor) ještě přidat cestu vyšší obtížnosti, protože to pro ně "bylo moc lehké". (Zajímavé je, že už to pak neříkali :-)! ). Naštěstí jsme se vždycky mohli po vylezení cesty schovat do stínu, kde jsme se ochladili a odpočinuli jsme si. Závěr lezeckého výletu byl opět příjemně sladce chladivý v podobě nanuku, tak to byla taková odměna za naše snažení.

Borová skála v Prokopském údolí - pěkné polezeníčko na vápencové skále nás čekalo ve čtvrtek. A dařilo se všem výborně, dokonce někteří si vylezli i cestu dlouhou 24 metrů! A protože to byli správní lezci, tak si tu dlooouhou cestu slanili i dolů. A pak Kryštof se Sebíkem a Šárkou ještě zkoušeli vylézt i jeden pěkně těžký převis. Pak na nás padla únava, tak jsme hráli Andinu hru a za chvíli už byl čas balit a vrátit se zas do ruchu velkoměsta.

Poslední den prázdninového příměstského tábora, v pátek, jsme odpočívali. Tedy zase ne úplně, jen odpočívaly naše ručičky. Jeli jsme na výlet do hornického skanzenu, do Solvayových lomů. Svezli jsme se důlním vláčkem, prošli si muzejní expozici a ochladili jsme se ve štole. A došli jsme ještě na skalní vyhlídku u kříže nad Svatým Janem pod Skalou. Pohled do údolí, na vesnici a na klášter byl opravdu impozantní. Zpáteční cestou na autobus jsme si zahráli pár oblíbených her a pak už nám nezbývalo nic jiného než odjet domů. A to je tečka za 1.prázdninovým příměstským táborem 2017.

 

Podrobnosti o příměstských táborech 2018

ZDE

 

Komentáře

?