1. příměstský tábor srpen 2022

Sice jsme se trochu obávali počasí, předpověď nebyla úplně příznivá, ale nakonec vše klaplo. Občasné drobné poprchávání zřejmě odradilo všechny ostatní lezce, ale nás ne. Takže jsme měli stěnu celou sami pro sebe. Taky jsme lezli o sto šest.

V úterý už bylo hůře, lilo jako z konve, tak místo do skal jsme se přesunuli na stěnu na Smíchov. Tady bychom vydrželi hooodně dlouho, ale pak už nás začaly bolet ručičky a abychom stihli být včas doma, museli jsme se se stěnou rozloučit. 

Ve středu jsme měli úterý. Nespletli jsme si den, to ne, jen jsme si přesunuli úterní program na středu. Jeli jsme lézt na Alkazar do Srbska, ale ač jinde už bylo relativně sucho, v údolí Berounky se válela mlha a skála byla vlhká. Nebyla vlhká úplně všude, třeba převisy byly v suchu, ale do těch se nám tedy moc nechtělo. Tak jsme si prolezli blízkou štolu a při svačině jsme si povídali a četli pověst o Hagenovi, který tady nedaleko v lomech Amerika přebýval... (pro zájemce čtení např. zde: https://www.lomy-amerika.cz/povest-o-hagenovi/ a na internetu se dají najít další pověsti).

Na Alkazaru byl jediný skoro suchý kousek skály obsazen cyklistickohorolezeckým táborem a nemínili nás pustit ani do jedné cesty, tak jsme si nejprve prohlédli horní etáž lomu s cestami, kam se vypravíme lézt někdy příště. Pak nám Jáchym připravil slanění a my se naučili slaňovat. Nejprve nás Barča učila "na suchu" a až potom jsme si slanění zkoušeli "na ostro". Dnešní den byl odpočinkový. A ke správnému odpočinku patří i prima vychlazená kofola či nanuk, na kterých jsme si na závěr výletu pochutnali.

Na Kobyle jsme ve čtvrtek lezli na příměstských táborech úplně poprvé. Je to přírodní rezervace, která zahrnuje i opuštěný vápencový lom Na Kobyle. Lom se nachází v CHKO Český kras, kousek od známých Koněpruských jeskyní. Tady jsme si to užili, každý si zalezl podle chuti. Dokonce Kuba s Maxem a Aničkou si některé cesty sami vytáhli. Kluci obtížnosti kolem 7, Anička cestu za 6. 

Páteční výlet na keltské hradiště na Závisti nebyl úplně odpočinkový - bylo to do kopce (stoupali jsme od Vltavy ze Zbraslavi) a bylo opravdu horko. Ale nahoře na nové rozhledně "Závist to krásně pofukovalo. Na autobus jsme šli do Točné, a protože jsme měli ještě čas, vyřádili jsme se na dětském hřišti. A tak skončil náš 1. příměstský tábor 2022.