Carstensz Pyramid – dramatické pokračování
10.6. se kluci odmlčeli, tak jsme předpokládali normální průběh akce, tj. postupný přesun do základního tábora a přípravu na výstup. Místo toho se ale dělo úplně něco jiného.
11.6. nejdřív chodí velmi špatné zprávy (asi v poledne našeho času), že jejich zorganizovaná přeprava do základního tábora asi nedopadne, že slíbený přesun není možné uskutečnit (zmiňuje se i nejhorší varianta – návrat domů). No a najednou se kluci ozývají (u nás je podvečer): „Jsme v základním táboře, došli jsme sem ve 23:40 místního času, tzn. úplně potmě.“ Takže se jim podařilo zvítězit v psychologické bitvě, kdy se snažíte domoci toho, co jste si objednali a zaplatili, tj. přepravu směrem k základnímu táboru. A pak už mohli pokračovat v přesunu pěšky směr BC. Super.
12.6. U nás je půl šesté ráno, zvoní mi telefon, volá „Satelit Namche“ (jak mám v adresáři označené číslo, na kterém jsou kluci). Mám ten hovor brát s nadšením? Nebo mám mít strach, co uslyším za problémy? Nevím… Ale je to dobré. Hlásí se Šimon, že Štěpán a on stojí na vršku Carstensz Pyramid, že ten kopec vylezli! SUPER! To teda byla rychlovka, žádný odpočinek, žádná aklimatizace, prostě nahoru, dolů a pryč.
Pak jsme ještě dostali jednu zprávu, že jsou sice unavení (to se ani nedivím, po takovém „maratonu“), ale bezpečně sestupují, už jsou na turistickém chodníku a vrací se zpět k místu, odkud je bude moci zase odvézt nasmlouvaná doprava.
Komentáře