RUBRIKA: Expedice ŠTÍTKY: Himálaj
Pavel

Dhaulaghiri trek a Dhambus Peak

Aktualizováno 6.12.2014
Namche podporuje horolezkyni a skialpinistku Markétu Hanákovou. Markéta jako první člověk na světě, který má kardiostimulátor, stanula v nadmořské výšce 7219 m bez použití umělého kyslíku. Nyní je Markéta v Himálájích, kde má v plánu projít Dhalághiri trek a vystoupit na šestitisícovku Dhambus Peak. Na našem blogu vás budeme zpravovat o průběhu výpravy.

6.12.2014

Nakonec jsme tedy museli improvizovat. Velmi mrazivo (-28st) a silný vítr nám znemožnil výstupy na vrcholy. Proto jsme se rozhodli v průbě›hu akce změ›nit plán a na místo výstupů projít tř™i naprosto odlišné a různé› náročné treky. Myslím, že materiálu máme dost na to, abychom je filmově i v článcích zhodnotili.

Markéta a Zdenda

 

Co se dělo, když nebylo spojení část 5

Po studené noci čekáme až na nás posvítí sluníčko. Můžeme si to dovolit, protože nás čeká přesun do HC Dhampus peak. Musíme sice přitom přelezt sedlo French pass, které má přes 5200m. Bohužel je pořád velký mráz a silný vítr, takže si krásu hor až tolik neužíváme. V noci máme ve stanu opět -11st a do toho zesiluje vítr, a to tak, že toho moc nenaspíme, protože máme obavy, že nám vítr roztrhá stan.

4.12.2014

Přešli jsme přes Natgali Gnyang s výhledy do Tibetu,prespali v Thumanu,pozorovali opice,zašli si až na hranice s Tibetem a prespali u mnicha v Timure. Syabrubeshi:mnich odrikaval mantry  do 2 v noci,dnes máme k snídani,svačině,obědu ,svačině  čínskou polévku.Treky se uzavřely,zítra návrat do Khatmandu.

28.11.2014

Aktuální situace: Přešli jsme sedlo Thorong la, hrozná zima a hlavně vítr. Jen jsem něco málo natočila a vyfotila zrcadlo, ale hned mi omrzaly prsty. Je tu hodně mrazivo a větrnou, takže jsme se o Chulu nepokoušeli. Navíc jsem trochu nachlazená, tak nechceme riskovat. Máme v nohách  cca 160km s těžkým báglem. Všichni cítíme, že každým krokem sil ubývá. Prošli jsme Manang, Pisang, Chame a teď jsme v Dharapani. Dneska jsme ráno viděli, jak létaly vrtulníky do sedla a zpět. Nevíme, co se tam stalo.

Co se dělo, když nebylo spojení část 3 Přesun z japonského BC do Dhaulaghiri BC je po fyzické stránce v pohodě, jde se ve vlnách po ledovci plném kamení, mačky ani čepice nejsou potřeba. Náročné je to spíše po psychické stránce. V Dhaulaghiri BC jsme jen pár týdnu poté, co po obrovském sněžení zasáhla tábor velká lavina, která pohřbila dva členy slovenské expedice a tři jejich průvodce. Je to smutné, koukat se na tu spoušť. Všude části deníku, zbytky jejich jídla, polštářky… všude kolem nás taky padají laviny, ale vše je hodně daleko… Druhý den nás čeká náročný den, musíme jít brzy spát.

Co se dělo, když nebylo spojení část 4

BC Dhaulaghiri – Hidden Valley: Velmi náročný a dlouhý den. Vyrazíme brzo, napřed je terén vlnitý a nad námi se tyčí a dohlíží na nás obrovská stěna Dhaulaghiri. Když se dostáváme na sluníčko, dáváme si svačinu. První a poslední relativně v teple. Začneme stoupat na hranu morény, po které pokračujeme a bojujeme se silným větrem. Jdeme hodně pomalu, tedy hlavně já, Zdendovi to docela šlape. Po mnoha hodinách se konečně dostáváme do French passu. Krása, únava, ale spokojenost. Rychle něco nafotíme, přivážeme pro štěstí vlaječky a začneme sestupovat do Ztraceného údolí, které je vyhlášeno svou větrnosti a mrazivou síti, což můžeme potvrdit na vlastní kůži. Sestup je nekonečný. Vleču se z posledních sil, Zdenda je už v cíli, a je tak skvělý, že než dojdu, tak postaví stan a uvaří horký čaj. V tu chvíli je to ten nejlepší nápoj na světě. Vypiji ho a rovnou zapadnu do stanu a usínám. V noci je pěkný mráz. Uvnitř stanu máme -11.

Třetí trek Po odpočinku se rozhodujeme, že zítra vyrážíme na třetí trek do Langtangu. Ve finále pak budeme moci porovnat tři naprosto rozdílné himalájské treky.

27.11.2014

Jsme v Ngadi. Sedlo jsme přešli, o vrchol se ani nepokoušeli. Velká zima, silný mráz. Je to ale super, pilně točíme.

22.11.2014

V pátek jsme dorazili do Jomsomu. Zítra, v sobotu se přesouváme do hor. Satelitní telefon nefunguje, budeme se ozývat na telefon, pokud bude signál. Mukinath- startuje druhá část akce. Mustangdrink jsme si dali včera. Kdo zná kadovanek, tak ten je proti tomu zlatý. Cesta do Mukinathu byla dobrodružná. V každé zatáčce vysoko ve svahu se řidič napřed pomodlil a pak se ji teprve vydal projet. Začínáme stoupat směr sedlo Thorong la.

21.11.2014

Italský BC-Japonský BC Tento úsek je hodně náročný a nebezpečný. Možná to je i důvod proč to spousta lidi otáčí a vrací se zpět. Úsek vede v nepříjemně erudovaném svahu, kde sklouznutí nemusí dopadnout dobře a navíc je cesta objektivně nebezpečná. Pořád z vrchu padají kameny a uniknout se jim dost dobře nedá. Zkrátka musí člověk doufat, že nebude ve špatnou chvíli na špatném místě. Musím přiznat, že jsem si tady hrábla fyzicky i psychicky na dno a představa, že bychom se tudy museli vracet mě děsila. V jednom místě jsem nebyla schopna pohybu ani dopředu ani zpět a přitom jsem cítila, jak mi nohy v nepevném svahu sjíždí dolů a na zádech ten těžký batoh mi stabilitu nepřidal a celou dobu se mi honili hlavou, kdy mě zasáhne nějaký ten padající šutr. Zbytek dne v pohodě. Výhledy na Dhaulaghiri, romantické popíjení čaje pod hvězdami.

20.11.2014

Markéta a Zdenek jsou v pořádku, nemůžou dobít satelitní telefon. Jak budou mít možnost, tak se ozvou.

13.11.2014

Po další noci strávené v džungli nás čekal celý den chůze. Zážitkem dne bylo koupání v horkých pramenech – pohodička. Pak není nic lepšího než polévka v bambusové chýši. Z italského BC se vracejí dvě skupiny. Po celodenním treku jsme v Dobangu (2590m.n.m) .

12.11.2014

Ráno jsme vyrazili z Muri (1850 m.n.m.). Noc jsme strávili v džungli. Celou noc se z džungle ozýval děsný kravál. Exponovanou cestou ve skále jsme došli do Boghary (2080m.n.m.). Počasí nám přeje, je krásně slunečno. Jídlo je super.

10.11.2014

Jsme v Darbangu. Po velkých problémech. Nepálci nedrží slovo: co se dohodne i zaplatí, pak neplatí! Dojeli jsme místo jeepem místním busem rychlosti asi 2km za hodinu. Batohy jely na střeše spolu s barelů nafty. Nafta vytekla na batohy. Na další přesun už nebyl čas. Zítra už jdeme pěšky a snad dojdeme do Sibangu (1730m.n.m.).

9.11.2014

Jsme v Pokhare, je tu vedro jako prase. Cestou jsme viděli zasněžení himalájské velikány a prohlédli si řeku Trisuli, kterou jsme sjíždějí před dvěma lety. Prošli jsme Pokharu, mrkli na jezero  Phewa Tal, za kterým jsou vidět osmičky Manaslu a Annapurny. Vyrazili jsme na večeři a pivko. Bernard to sice není, ale co se dá dělat. Pivo k horám patří, tak když není Bernard, tak dáváme Everest. Zítra ráno jedeme do Beni a pokud to půjde, tak chceme dojet až do Dharbangu a ideálně se přesunout pěšky až do Dharapani.

8.11.2014

Začínáme v Kathmandu

Nasáváme atmosféru, touláme se městem, vyřizujeme permity a těšíme se do hor. Zítra se přesouváme do Pokhary. Ještě tradiční zahájení akce přípitkem piva a jdeme zabalit bagl na přesun blíže k horám.   Markéta a Zdenda

5.11.2014

Tentokrát míříme k nejzápadnější himalájské osmitisícovce Dhaulaghiri (8167 m). V plánu máme projít opět náročný trek, na který by se kvůli obtížnosti neměli vydávat začátečníci. V závěru chceme trek korunovat výstupem na šestitisícovku Dhampus Peak (6012 m). Budeme se pohybovat ve zcela odlišných vegetačních pásech. Čeká nás teplá a vlhká džungle, alpínské louky, vyprahlá náhorní plošina i ledovec. Průchodem přes pětitisícové sedlo French Pass (5360 m) bychom se měli dostat do ještě nedávno pro turisty uzavřeného údolí Hidden Valley.

Budeme-li mít po předchozím náročném treku a výstupu na Dhampus Peak dost sil a budou-li dobré podmínky a počasí pokusíme se o druhou šestitícovku Chulu Far East (6059 m).

Stránky výpravy: http://dhaulaghiri-trek-a-dhampus-peak.webnode.cz/

Komentáře

?