Powder
Letos to byla docela zvláštní zima, nejdřív se celkem nic moc nedělo a u nás doma ve Špindlu to vypadalo na Vánoce na blátě. Nakonec to dobře dopadlo, ale nástup to byl tedy hodně „vlažnej“.
Na závěr zase napadlo tolik sněhu, jako skoro za celou zimu. Lidi vypadali jako v rauši a každej, kdo mohl se vypravil na lyže užít si prašanu.
Jezdit jednou v bezedným prašanu si snad přeje každý, kdo trochu lyžuje nebo jezdí na fošně.
Škoda, že jsme nedostali takový příděl do Krkonoš někdy v polovině února. Za prašanem je tedy třeba cestovat na sever. Sezóna na severu Švédska začíná v polovině března, kdy je konečně trochu vidět, přece jenom jsme 200 km za polárním kruhem.
Dnes je polovina dubna, sedím v Bjorklidenu na jedné ze základen heliski tady v Laponsku a máme za sebou další nálož prašanových orgií.
Asi nemá cenu se rozepisovat, jaká je to paráda, jezdit v prašanu. Mrkněte se na obrázkovou galerii.
Hory na severu Švédska jsou prostě nádherný, plný nekonečných lajn, které si tady každý může vykreslit.
Skol
Šimon
Komentáře