Zazvonil zvonec
Zazvonil zvonec a pohádce je konec, nebo taky školnímu roku je konec. Začíná nám tedy hlavní letní sezóna v horách. Horochtiví horolezci, horolezkyně a horolezčata budou stoupat na kopce. Pro mě to znamená na chvíli zapomenout na lyže a rychle se přeorientovat na „krátké“ lano, objednávání míst na chatách a sjíždění všech možných meteorologických serverů.
Jako obvykle začínám sezónu na Velkém Zvoníku, tedy Grossglockneru. Kopec je to nádherný, po opravě silnice, kterou vloni sesuv půdy smetl z mapy, se tam dá už i „normálně“ dojet. Většinou vyrážíme ráno od nás z Namche a odpoledne jsme na chatě Studlhuette. Servis na chatě je, ne-li nejlepší, tak rozhodně jeden z nejlepších v celých Alpách a milerád bych tam poslal mnoho ostatních chatařů na stáž. Cesta nahoru je příjemná, zastavit a pokecat se dá i na Luckner Huette anebo dole v alpském hotelu Luckner Haus. Všude se na Vás usmívají a někteří se dokonce pokouší o nějaká česká slovíčka. „Jedno pivo prosím“ zvládají už skoro všichni .
U Georga Oberlohra na chatě Studl je fakt dobře, navíc Johan Studl byl pražský Němec a chatu vystavěla pražská sekce DAV. Další den ráno po luxusní snídani většinou vyrážíme buď na normálku, Studl grat a nebo na jinou cestu. Po výstupu seběhneme k chatě, dáme obídek a odpoledne jsme pak u auta a v noci už člověk leží ve své posteli doma.
Pokud by tam někdo vyrážel sám a nebo s gajdem, to je jedno, rozhodně ale doporučuji jet tam ve všední den. O víkendu je tam narváno a občas se pro „zácpu“ v sedle mezi Malým a Velkým Zvoníkem, tedy Glocknerem musí dlouho čekat. Sezónu jsem začal prakticky hned po otevření chaty a v týdnu jsme tam byli skoro sami. Tak jestli máte chuť, pojďte si se mnou zazvonit na Grossglockner.
Hore zdar Šimon
Komentáře