Zase jsme měli kliku. Náhodou jsme zastavili pod Mt. Whitney ve Visitors centru (horolezecké ambice naštěstí nemáme) a natrefili jsme tu na lezeckého průvodce pro celou Californiii ($50). Nějaký příšerný výběr cest z různých oblastí, ale jsou tam topa a něco kolem Bishopu tam určitě bude. Fotíme nakonec na telefon několik oblastí, včetně Owens River, který nám doporučili kluci. (pani nám to dovolila ale máme být diskréní)
Do Joshua Tree jsme dorazili až po 11. večer. Našli jsme nejspíš poslední místo v kempu – a to nebyl víkend. Všude klid, tma, naši sousedi z nás musí být nadšení.
Písečná bouře nás doprovázela celý den. Po Canyonlands je náš další cíl Las Vegas a cestou několik atrakcí, které chceme vidět. V Utahu úspěšně míjíme všechny další významné lezecké oblasti i parky – něco si přeci musíme nechat na příště…
16Z – tak se jmenuje poslední oblast, do které jsme se stihli v Coloradu podívat. Název je jednoduše podle silnice, která k oblasti vede, a je téměř před hranicemi se státem Utah. Průvodce slibuje opět krásné lezení na oranžovo-červeném pískovci hluboko v poušti. To „hluboko“ bych ráda zdůraznila, protože odhadované 2 hodiny jízdy z kempu se záhy protáhly na 3 hodiny, z toho ta poslední hodina byla bojem o holé auto (rozuměj snaha zachovat auto v takovém stavu, aby bylo schopné pokračovat v další jízdě). Doufám, že brácha nečte blog Namche.
