RUBRIKA: Cestování
Šárka

USA Road Trip: 1700 mil domů

Plejády
Sedm krásných dívek si hrálo u malé skály Mako Tipila. Byly spokojené, bezstarostné a šťastné, když se znenadání objevilo několik obrovských lidožravých medvědů, kteří chtěli dívky sežrat. Dívky se snažily zachránit a uniknout medvědům a vylezly proto na blízkou skálu, kde se chtěly před šelmami skrýt. Padly na kolena a začaly se modlit k dobrým duchům siouxských předků, aby jim pomohli se zachránit. Velký Duch jejich modlitby vyslyšel a nařídil skále, aby začala růst a dívky se tak dostaly ze spárů hladových medvědů. Medvědi se nechtěli své kořisti vzdát a drásali skálu svými drápy a jejich stopy jsou na skále vidět dodnes. Skála ale rostla a mohutněla až k nebesům. Dívky tak byly zachráněny a dodnes září na nebi jako Plejády, někdy zvané také jako Sedm Sester.

 

Posvátné místo. A nemáte ani trochu šanci se tady tak necítit.

Devils Tower, Wyoming. Geologicky jde o útvar sopečného původu – žhavá láva byla vytlačena k povrchu a po jejím zatuhnutí a následné erozi okolních hornin byly měkčí materiály narušeny a postupně odplaveny a jediné, co zůstalo, byla 270m vysoká věž tvořena šestibokými sloupy.

My se probudili v kempu hned pod věží, spadané podzimní listí, zelenožlutá věž nad námi a poloprázdný kemp, winter is coming. První výstup si připsali v roce 1893 páni William Rogers a Willarde Ripley – výstup si ulehčili soustavou žebříků, které jsou na skále dodnes patrné. Dnes jde o oblíbenou lezeckou tradiční oblast. Časově jsme se trefili, lezení je tu omezené z úcty k indiánským tradicím jen v měsíci červnu. Leze se tu ale výhradně po vlastním, a tak máme opět smůlu. Pro tentokrát nám bude muset stačit krajinově vděčná vycházka na středně náročný trail okolo věže (2,5 míle). Všude jsou popadané sloupy a na stromech a keřích okolo věže jsou navázané hadříky a různé předměty indiánských rituálních obřadů.

Nepopsatelná atmosféra – jediné, co mi tu ještě chybí, jsou inzerovaní mimozemšťani, jejichž přistání popisuje kultovní SF film Blízká setkání třetího druhu – ve městečku si tak můžete dát milkshake z hlavy mimozemšťana i koupit alobalovou čepici s přijímačem mimozemských vln.

Na cestě z oblasti se s námi ještě rozloučila kolonie psounů prérijních a my plynule pokračujeme na východ do Jižní Dakoty, kde v rychlosti projíždíme fotogenické Bad Lands a pokračujeme dál.

Cestou na východ už žádné další atrakce nestíháme a lesy i města, včetně nádherného Chicaga na břehu jezera, si užíváme pouze z auta.

Zbytek trasy jsme stihli na dvě přespání – jednou ve freekempu uprostřed města Blue Earth pod sochou (logicky) zeleného obra – asi se zde inspirovali hláškou našeho bývalého prezidenta . Druhou „noc“ jsme vyřešili 4 hodinami spánku na poli vedle auta.

A pak, … konečně jsme zase v German Townu. Po 29 dnech jízdy plné zážitků máme na tacháči 8703 majlí, tj. 14.006km. Vítačka s bráškou a druhý den se už loučíme na letišti ve Philadelphii – za pár hodin budu zpátky v Evropě.

Sečteno a podtrženo:

Čas: 29dní

Najetá vzdálenost: 14.006km

Projeté státy: 25 kousků

Lezecké oblasti: 7 + další podoblasti + spoustu míst, kde bychom chtěli lézt, ale nelezli jsme

A zazvonil zvonec, … a může začít zase další cestovatelská pohádka.

Fotky: sara-sara.rajce.net

 

Komentáře

?