USA Road Trip – Grand Canyon, Las Vegas, Red Rocks

Dnes chceme dojet na severní okraj Grand Canyonu a cestou omrknout to, co jsme před 6 lety nestihli: Antelope Canyon, Grand Staircase Escalante Monument a Vermilion Cliffs. Vstup do Navajo Antelope Canyon si nejdřív Tomáš spletl s Navajo tepelnou elektrárnou a když jsme konečně našli správné místo, rozhodli jsme se pokračovat dál – odradil nás výletní autobus, 30$ za osobu a přetlak naháněčů jednotlivých „CK“, které zajišťují průvodce a bez kterých vás tam nepustí.

Tady nejsme totiž v USA, ale v rezervaci Navajo a všechno tu funguje tak nějak jinak…

Ještě před městem Page jsme samozřejmě projížděli Navajo National Monument – jistě znáte z reklamy na cigarety Marlboro – opravdu monumentální pískovcové věže a formace. Naštěstí jsme je viděli před 6 lety, protože viditelnost byla tentokrát 0, ale jak říkám, písečná bouře je taky zážitek.

Abych to zkrátila, než jsme se dostali do kempu, stačili jsme z našich naplánovaných atrakcí jenom Vermilion Cliffs při západu slunce a pak vystoupat nahoru na Kaibab Plateau. Z teplíčka pouště jsme se rázem dostali do výšky kolem 8000ft a na náš dosavadní teplotní rekord 21F – přes noc nám trochu zamrzl náš luxusní stan pro 4 osoby – ideální pro rekreace s dětmi v přímořských oblastech.

Tomáš otestoval svůj dekáč. Vydržel.

Ráno jsme nastartovali auto a vyrazili na obhlídku Grand Canyonu. Vyhlídka North Rim, Cape Royal 7865ft, Bright Angel Point 8145ft a Point Imperial 8803ft. Člověk si tady docela zakroutí volantem.

Na rozdíl od jihu, je severní část kaňonu mnohem méně navštěvovaná a díky tomu mnohem méně komerční – kromě North Rim jsme byli na všech vyhlídkách v podstatě sami. Musím ale uznat, že jižní část GC byla nějak fotogeničtější. (Možná to je ale tím, že první pohled do GC prostě nic nepřekoná.)

Stan nám mezitím rozmrzl a mohli jsme vyrazit dál – konečně si odpočinout v Las Vegas.

Cestou jsme si na wifi u Mekáče zabukovali hotel za 40$ na noc – dají se sehnat i levnější, ale to nedoporučuji riskovat. Po příjezdu nutná sprcha a vyrazili jsme na Strip. Casino – casino – imitace něčeho z Evropy – Elvis Presley – casino – vodotrysk – casino – Elvis Presley – casino … Dál už jsem to nevydržela a šla to zalomit do našeho hotelu. Zítra brzy vstáváme – chceme se znovu podívat do Red Rocks.

Vstáváme pozdě (Tomáš se nějak zasekl u pokerového stolu) a po návštěvě Buffetu (sežer, co můžeš), je jasné, že Red Rocks dneska nebudou. Zbytek dne jsme ale nemuseli jíst – výhoda. Pokud hrajete, jsou drinky zadarmo – nevýhoda. Tomáš pokračoval ve včerejším koktejlíčku Long Island IceTea, já si dala Coronu. (Ráda bych řekla pivo…)

Další den LV už ale nedáme, je nám líto odjet bez lezení v Red Rocks, takže tam přeci jen vyrážíme. (Jen jsme před tím neměli zase chodit do Buffetu.) Marně bych se rozepisovala, co všechno se dá v RR dělat – je tu všechno. My jsme omezení na sportovky, takže volíme Black Canyon, který už známe – celý den je tu stín a dá se tu lézt i v největším horku. Cesty jsou trochu ojeté – je vidět, že oblast je oblíbená, ale i tak jsou zde nádherné kroky v rudém, luxusně odjištěném pískovci.

Pomalu se ale stmívá a nás čekají ještě 3 hodiny v autě – směr jih, Joshua Tree.