USA Road Trip: Yosemite Valley

Před šesti lety jsme samozřejmě byli i tady – to bychom si nemohli nechat ujít. Tehdy jsme si dali výšlap na nádhernou siluetu masivu Half Dome – trail kolem vodopádů s ferratovým finišem. Na horolezeckou ikonu – El Capitan – jsme se dívali přes údolí.

Tentokrát jsme z časově úsporných důvodů chtěli Yosemity úplně vynechat, pak jsme se rozhodli, že aspoň projedeme údolím na kochačku a nakonec, nakonec jsme se rozhodli, že si zajdem obhlídnout vrchol El Capitana.

Jenomže jsme to nějak podcenili s časem i s přípravou. Mapu jsme neměli – jen brožurku od rangerky a podle brožurky to vypadalo nejblíž z kempu Tamarack Flat.

S ranní zastávkou u Mono Lake jsme se na odbočku k Tamarack Flat kempu dostali ve 12.00hod. Takže čas nic moc, snad to do tmy stihnem. (v Yosemitech je to v noci jak v kresleném americkém seriálu – najednou se všude rozsvítí oči a mrkají na vás – jen nevíte, které jsou roztomilého kolouška a které medvěda)

Na odbočce ke kempu, jsme kromě časového pressu zjistili, že je odbočka do kempu zavřená, takže dál musíme po svých. To už ale balím čelovku.

Podle brožurky pro americké turisty to vypadá kousek, tak k čelovce přihodíme jen vodu, Tomáš lano (nechávám se uklidnit, že z tréninkových důvodů) a pár tyčinek pro horolezce. Vážně je tu prodávají – Rock Cliff – na obalu sušenky je horolezec v převisu, takže musí fungovat. (Tomáš koupil celou bednu – síla reklamy)

Až do kempu je to celou cestu z kopečka, krásné serpentýny mezi megaborovicemi, na zemi šišky velikosti lidské hlavy, kolem se prohání vysoká a medvědi žerou bobule…

Za kempem už začíná náš trail, kde zjišťujeme, že náš výlet na El Capitana má 8,4mil + 3míle z kempu. A zpátky. Z kempu je to navíc jetě další 2,5míle z kopce, a tak se můžeme těšit na závěrečný finiš.

Dál je to až na vrchol jak jinak než do kopce. Celou cestu máme trail jen pro sebe, za každou zatáčkou se krajina mění a první hikery potkáváme až těsně před vrcholem. Bojujeme s časem, takže na vršku jsme akorát udělali pár fotek, vrcholové pivko, poplácali jsme po zádech pár lezců, co se akorát přehoupli přes hranu (po 5 dnech ve stěně) a mazali jsme zpátky.

Po prvních pár stech metrech sestupu už se slunko pomalu chýlí k západu, a tak sestupových 6 mil v podstatě běžíme. Zbylých necelých výstupových 6 mil jdeme v podstatě potmě.

Ani nedokážu popsat radost z červených odrazek našeho auta za poslední zatáčkou.

Dohromady:

Vzdálenost: 22,8mil/ 36,5km

Čas: 8hodin

Plašení medvědů: 2188 tlesknutí

Výdaje: $125

Těch 125 byla pokuta – dostali jsme ji za jídlo v autě po setmění – Mr. Dentler nám ji udělil 30min před tím, než jsme dorazili k autu. Pešek.

Poučení: plánujte, dejte si časovou rezervu, místo lana jako zátěž si radši vezměte víc vody, pořiďte si rolničku a nelákejte medvědy a rangery do auta na sušené brusinky.

Dva nejhezčí vrcholy Yosemitského údolí už máme – pro příště nám zbývá místo horizontálních majlí, dát vertikální metry, ale na to bychom v případě El Capitána museli trochu natrénovat .