Ve stínu nebo nad krávami, další lezení ve Švýcarsku

Bitschji

Na sluníčku bylo kolem 40 stupňů, my jsme si ale užívali pěkné kroky po ostrých chytech v kompaktním masivu otočeném na sever. Téměř celý den je tu stín a z údolí naproti jde příjemný chlad (1200 m n. m.). O kvalitě lezení svědčí také fotogalerie. Skála byla tak parádní, že se nikomu z nás fotit nechtělo. Prostě jsme jen lezli. Najdete tu jednodélkové stěnové lezení v kolmé až převislé světlé žule. Jediným negativem cest jsou malé nýty, do kterých se vedle expresky nevejde už ani tenká smyce. Špatně se z nich utíká.

Oblast s vtipným názvem má výhodnou polohu. Nachází se do půl hodiny od města Brig, přesně mezi Walliskými a Bernskými Alpami.

Parkoviště deset minut od lezení: 46°20’21.35″S 7°59’13.45″V    Poté přes skalky po značené pěšině (žlutý nebo červený flek) nahoru.

Průvodce: Schweiz Plaisir West

Doporučené cesty:

Silicon 6b+, jedna z mála logických linií oblasti sleduje šikmou poruchu a graduje v závěrečném převisu
Novell 6a, podobná oblíbeným cestám na umělkách; převislá po obřích chytech
Fifo 6c+, technická cesta středem převislého trojúhelníka, opět je nejtěžší nevypadnout na konci

Wissenfluh

Opak předchozí oblasti. Tady už se neleze na žule, ale na vápně a místo výhledů do lesa se proti vám v dálce zvedá severní stěna Eigeru a další krasavci. Pod nohami alpské louky a tyrkysové Thunské jezero. Průvodce tvrdí, že je tu skvělé lezení v obtížnosti 6a až 6c a dává oblasti pět hvězdiček. Podle mě trochu přehání. Masiv je hodně rozkouskovaný a prorostlý křovím. Hlavní zážitek jsem tu neměl z lezení, ale právě z výhledů. Idylické reklamní katalogy jim nesahaly ani po první nýt. Také tu bylo celkem teplo, přes nadmořskou výšku v úrovni Sněžky na slunci moc lézt nešlo.

Skály se dají navštívit, pokud máte cestu třeba z Interlakenu do Bernu. Za využití silnice ke skalám se platí dobrovolný poplatek (10 Fr.).

Parkoviště v zatáčce u pramene s vodou. Je tam daný zákaz stání od místních, ale ani švýcarští lezci ho nerespektují: 46°41’9.94″S 7°35’0.13″V

Průvodce: Schweiz Plaisir West

Cesty:
Um´s Eck 6a+, pěkná hrana s bouldrem přes superostré vápencové zobáčky (bál jsem se o lezečky)
Fusion 6c, dvojdélková cesta, první kus logickým koutem za 6b+, pak krátce a výživně stěnou
Machermer no eini 5c, čtyřdélková oddechovka trochu zarostlými plotnami, sestup okolo

Meniggrund

Vápencová perla alpského podhůří. Co se týče klidu a pohody, tak určitě. Za čtyři dny jsme tu potkali jen dvě dvojky lezců (červen). Na druhé straně nás každý večer navštívily desítky zvonivých a zvědavých krav. Lezení ve výšce 1800 m n. m. je většinou plotnové po ostrých chytech a najde se tu i spousta skvěle zajištěných vícedélek. Mezi nimi je průměr čtyřdélková cesta za 6a+. K tomu opět senzační výhledy, od čerstvých luk až po po všudypřítomný Eiger. Nedaleko od pěkného piknikového plácku je také sektor Buufal pro zdatnější lezce s cestami do 8a+. Celé údolí Meniggrund patří čtyřem rodinám a platí se zde taxa za použití silnice (10 Fr.). Spaní na parkovišti u auta místní sedlák toleroval, ale poslední den si za tři noci čtyř lidí řekl 20 Fr. V celém kantonu je prý spaní venku zakázáno, ale dá se s nimi domluvit.

Údolí Meniggrund je poblíž Bernu u města Thun.

Velké parkoviště: 46°35’36.39″S 7°26’11.10″V

Průvodce: Schweiz Plaisir West, Schweiz Extreme West (sektor Buufal)

Cesty:
Meniggrundpfelier 6b, klasická devítidélková cesta exponovaným pilířem s dvěma délkami technického šplhání. Kdo to vyleze volně, má u mě pivo!
Himmelsleiterli 6a, nádherná plotna, vychytané kroky přes pozitivní mikrolištičky
Syndrom 6a+, čtyřdélková cesta na úzkou jehlu odloupnutou od masivu, klíč je hned v první délce